Krátkodobé výstavy - archiv

Výstava „Škola a válka. Branná výchova v české škole“ návštěvníkům ukazuje historii výuky předmětu „branná výchova“ v jeho komplexnosti: v povědomí široké veřejnosti dosud přetrvává vzpomínka na socialistické pojetí branné výchovy, poprvé se však tento předmět objevuje již za první republiky v souvislosti s ohrožením republiky ze strany nacistického Německa, kořeny můžeme nalézt již před rokem 1918 za monarchie.

Obsahem předmětu navíc nebyla pouze „brannost“ v užším slova smyslu (jak přetrvává ve vzpomínkách starších ročníků v podobě branných cvičení spočívajících v přesunech v terénu v pláštěnkách či střelbě ze vzduchovky), ale celková příprava na mimořádné situace – žáci měli být v první řadě tělesně zdatní, naučit se orientovat v terénu a umět poskytnout první pomoc při různých typech zranění. Použití prostředků osobní ochrany v případě válečného konfliktu a vlastní bojová příprava byla neodmyslitelně spojená s ideologickým školením o tom, od koho a z jakého důvodu hrozí zemi/národu nebezpečí. Obzvlášť propracovanou podobu měla indoktrinace v období socialismu, nicméně silné ideologické pozadí je patrné již v době první republiky.

Výstava se snaží problematiku branné výchovy postihnout ve všech těchto jednotlivých složkách a je proto rozdělena tematicky do jednotlivých oblastí, včetně zmiňované ideologické. Branná příprava byla úzce provázána s mimoškolními organizacemi (Sokol, Svazarm), prostor je proto věnován i těmto mimoškolním aktivitám.

Jelikož téma brannosti se v modifikované podobě objevuje i v současné školní výuce, jsou aktuální podoby výuky tematického celku „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ prezentovány ve vstupní chodbě muzea. Materiály zde použité vycházejí ze spolupráce s Hasičským záchranným sborem, který dnes dané téma v rámci své preventivní činnosti pro školní výuku zpracovává.

Doprovodné programy

Na podcast s kurátorem výstavy PhDr. Janem Šimkem, Ph.D. se můžete podívat ZDE.

Pracovní listy k výstavě

Edukační program „Škola a válka“

Jedinečná výstava, která poprvé komiksovým způsobem představuje životní příběh a dílo J. A. Komenského (1592-1670). Výstava KOMenský v KOMiksu vznikla ve spolupráci s UNESCO a je součástí programu Národních oslav J. A. Komenského, které se konají mezi lety 2020-2022, kdy si připomínáme 350. výročí úmrtí Učitele národů (2020)  a 430. výročí jeho narození (2022).

Komiksové zpracování života a díla J. A. Komenského by se na první pohled mohlo jevit jako výstava určená výhradně dětem a mladé generaci, nicméně je určena všem zájemcům bez rozdílu věku. Příběh J. A. Komenského napsala spisovatelka Klára Smolíková za odborné spolupráce Richarda F. Vlasáka a PhDr. Markéty Pánkové. Svými zdařilými obrazy ho doprovodil komiksový ilustrátor Lukáš Fibrich. Výstavu doplňují interaktivní prvky, jejichž autorkou je Andrea Koblasová. Pro školní třídy a dětské návštěvníky jsou připraveny pracovní listy.

Výstava novým způsobem zpřístupňuje historické události, vztahující se k životu i dílu Komenského a dokonce se zabývá, jakým způsobem Komenského odkaz ovlivnil současnou generaci. Autorka také představuje potomky Komenského, soutěž Zlatý Amos a další události, o kterých by se Komenskému nemohlo v té době ani zdát.

Pedagogická knihovna J. A. Komenského připravila ze svých fondů výstavu věnovanou slabikářům, vycházejícím na našem území již od poloviny 16. století. V chronologickém přehledu ukazuje vývoj slabikáře od věroučného tisku po svébytnou dětskou knihu, „radostnou dětskou knížku, která by rozmlouvala s dítětem jako přítel“. Současnost našich slabikářů zastupuje část připravená nakladatelstvím Fraus, která se věnuje postupu vydání nového slabikáře. Návštěvník se tak seznámí i s úskalími, které mohou autory textů a ilustrací při vydání nové učebnice potkat.

16. května 2019 byla slavnostně otevřena mimořádná výstava „Historické portréty J. A. Komenského a jeho současníků“, která zahajuje národní oslavy 350. výročí úmrtí (2020) a 430. výročí narození (2022) Učitele národů.

Výstava představuje portréty J. A. Komenského, jeho potomků, spolupracovníků a mecenášů, a to jak historické olejomalby, tak mědiryty a oceloryty. Exkluzivním exponátem výstavy je liturgický kalich Jednoty bratrské, který je dnes součástí sbírek Oblastního muzea v Lešně a u příležitosti této výstavy je kalich poprvé zapůjčen mimo území Polska. Kalich byl vyroben v roce 1564 na území Čech či Moravy a sloužil neznámému bratrskému sboru. Předpokládá se, že jej nechal vyrobit příslušník Jednoty bratrské z řad šlechty, protože se jedná o luxusní předmět ze zlaceného stříbra zdobený emaily. Zvláštní kapitolu pak tvoří drobné předměty spjaté s připomínáním památky Učitele národů, jako jsou pamětní medaile a odznaky, bankovky, poštovní známky či školní rozvrhy hodin. Mezi zajímavé rarity můžeme zařadit kolek Matice vyššího vzdělání v Iowě, jehož koupí se přispívalo do fondu na podporu českých studentů v USA a výuku českého jazyka v této zemi. Ze soukromých sbírek byly zapůjčeny i drobné předměty věnované J. V. Figulem ze 7. generace potomků J. A. Komenského rodině opatrovatelů jeho dcery Gerty Kallikové, během jejího pobytu v Československu.

Výstava vznikla ve spolupráci Národního muzea a knihovny J. A. Komenského, Oblastního muzea v Lešně a Polského institutu v Praze, zápůjčkami se podílí Poštovní muzeum, Národní muzeum a soukromníci. Výstava je otevřena do 1. 12. 2019.

Výstava Od školdozorce k inspektorovi. Historie školní inspekce mapuje historii dozoru nad úrovní školního vzdělávání, plněním školní docházky, nad kvalifikací učitele a kvalitou jeho přípravy na vyučování. Výstava se uskuteční díky spolupráci NPMK a České školní inspekce. V návaznosti na ni vyjde také odborná publikace Od školdozorce k inspektorovi. Historie školní inspekce.

Všeobecný školní řád z roku 1774, který vydala Marie Terezie, kromě povinného vzdělávání dětí ve věku od 6 do 12 let zavedl také systematizovaný dozor nad školami. V té době se na scéně dějin školství objevil školdozorce – inspektor.

Hlavním úkolem školdozorců (později inspektorů) byla především kontrola plnění školní docházky, ověření znalostí žáků, dále pak práce a chování učitele ve škole i mimo školu.

Na výstavě uvidíte mnoho unikátních exponátů:

• přípravy učitelů a originály ručně kolorovaných kreseb;
• Kniha hanby (tzv. Černé knihy), kam učitelé kromě prohřešků žáků zaznamenávali také hříšníkům udělené tresty;
• Kniha cti (tzv. Zlaté nebo Bílé knihy), kde byly naopak uvedeny úspěchy žáků;

K vidění je také třídnice ze školního roku 1911/12 z dnešního Gymnázia Jana Nerudy z Hellichovy ulice v Praze.

Výstava je přístupná od 1. února do 18. dubna 2019 (včetně) v otevíracích hodinách muzea: denně (kromě pondělí) 10:00 – 17:00.

Vstupné: http://www.npmk.cz/pro-navstevniky/vstupne-do-muzea

Ke stažení

• Pozvánka

Výstava „Nová škola v nové republice“ však veřejnosti odhaluje méně známé podrobnosti meziválečného školství. Snahou výstavy je přiblížit stav školství na Slovensku a Podkarpatské Rusi, který se značně lišil od rozvinuté školské sítě v Čechách a na Moravě. Dále jsou to především snahy o změnu stylu výuky spjaté s profesorem Václavem Příhodou – tzv. příhodovská reforma, která začala být testována v roce 1929. Soustředila se především na nahrazení frontálního způsobu výuky a aktivizaci žáků, kteří si vyhledávali informace, učili se samostatně a podíleli se i na samosprávě školy.

Výstava „Tady nová republika“ stručně shrnuje základní údaje o meziválečném Československu, a to formou vhodnou především pro dětské návštěvníky. 

Výstava k příležitosti 300. výročí narození jediné ženy, která usedla na český trůn, je určena především dětským návštěvníkům. Její součástí je i fotokoutek, kde se můžete přenést do druhé poloviny 18. století. V květnu 2017 bude doplněna o oceněné práce z výtvarné soutěže „Za časů české královny Marie Terezie“.

Výstava přibližuje život Karla IV. - Otce vlasti. Výstava je určena zejména dětským návštěvníkům.

Výstava fotografií studenta K. J. Rašky z USA (předsálí společenského sálu – přístup po dohodě)