Konference

Mezinárodní sympozium je důležitou součástí příprav generální konference Mezinárodní rady muzeí ICOM Praha 2022.

Tato akce bude předcházet generální konferenci ICOM v r. 2022. Sympozium má za úkol předjednat témata generální konference. S ohledem na dopady pandemie COVID 19 budou témata diskutována právě s důrazem na tyto dopady. V plánu je celkem šest panelů. Úkolem hlavního příspěvku v panelu Edukace by mělo být představení nových cest vzdělávání, které reagují na pandemii COVID. Místem konání je Praha, institucionálně (pořadatelem a garantem konference) je Národní muzeum a Český výbor ICOM. Účastníci z těch částí světa, které čelí komplikovanému průběhu pandemie COVID-19, se akce zúčastní on-line.

Program mezinárodního sympozia v příloze.

Organisers: 'Arbeitskreis Vormoderne Erziehungsgeschichte' (the Working Group on Pre-modern Educational History) in the History of Education Research Section of the German Educational Research Association; The Institute of History of the Czech Academy of Sciences (Centre for the History of Education); The National Pedagogical Museum and Library of JA Comenius; University of Lucerne; Saarland University; Technical University of Liberec; Università Cattolica del Sacro Cuore, Sede di Milano; Eötvös Loránd University of Budapest.

Term and place of the conference: 30.09. – 01.10.2021; Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Praha, Valdštejnská 20, Praha 1 (The National Pedagogical Museum and the Library of J. A. Comenius Prague) – CHANGE – DUE TO THE EPIDEMIOLOGICAL SITUATION THE CONFERENCE WILL BE HELD ONLINE

Length of presentations: 25 minutes

Conference languages: English and German

The international conference builds on the long-standing tradition of scientific conferences under the auspices of Arbeitskreis Vormoderne Erziehungsgeschichte, which is characterized by broad interdisciplinary cooperation between numerous European university and non-university research institutions. It aims at a profound reflection on pedagogically relevant transitions in historical, cultural, social, religious and political contexts. The life of each individual as well as of whole groups of the European population in early modern and modern times includes many such transitions. A number of them are typical of childhood and adolescence, the life phases on which the conference will primarily focus.  They do not only relate to the physical and mental maturation of a person and thus to the individual phases of their development, but also to education and upbringing in general, including religious upbringing and preparation for a future career. The focus is on formal curricular as well as extra-curricular and non-formal fields of teaching. These transitions are very closely related to numerous accompanying rites (rites of passage, see: "Les rites de passage" by Arnold van Gennep or liminal processes, see: Victor Turner etc.) or refer to a certain period in the biography of a person or a “calendar” of a cultural system.

The conference theme was deliberately chosen to be very broad. Contributions are welcome from not only historians and researchers in the field of educational science, but also - as is the tradition in Arbeitskreis Vormoderne Erziehungsgeschichte - from scholars from other disciplines relevant to the theme. In particular, the focus should be on the following topics:

• Terminology related to the subject of transfer, transitions and rites of passage
• Theoretical concepts of transfer and transitions from the Middle Ages to the present day
• Types of transfers, transitions and rites of passage
• Transitions and rites of passage in various denominational, national and social environments
• Gender-specific transitions and rites of passage
• Transitions connected with a certain content and a certain type of education and upbringing (at home, private, in monasteries, schools, etc.) or connected with preparation for a future career (e.g. transitions in connection with work in an ecclesiastical order such as the novitiate and the like)
• Transitions and rites of passage in literature, in the visual arts as well as in material culture in relation to the past (forms of representation, perception at the time, etc.)
• Development trends of the examined topic in Europe from the Middle Ages to the modern age

Please send draft presentations including an abstract (up to 1 page) by 15 February 2021 to: cdv@hiu.cas.cz.

The Conference Organisers' Committee reserves the right to select presentations. If successfully assessed by reviewers, studies based on the oral presentations will be published in an anthology.

Uspořádání Generální konference Mezinárodní rady muzeí ICOM v Praze v roce 2022 (dále jen „GK“) je mimořádná příležitost k propagaci českého muzejnictví a české kultury vůbec. Mezinárodní rada muzeí ICOM je největší a nejvýznamnější oborovou organizací na světě. Generální konference ICOM jejich významem pro kulturu je možné přirovnat k Olympijským hrám. GK ICOM v roce 2022 připravuje Český výbor ICOM.

České muzejnictví je významným společenským fenoménem, který se podílí na tvorbě kulturní identity české, evropské i světové. Téma generální konference ICOM bude znít The Power of Museums a v jednotlivých panelech proběhne debata o přínosu a schopnosti muzeí podílet se na formování a rozvoji společnosti v aktuálně diskutovaných oblastech: budoucnost, udržitelný rozvoj, lidská práva, ekonomika a také schopnost obrody sektoru z následků pandemie
COVID-19.
Hlavní téma je rozvinuté dále do čtyř sekcí:

1. Účel: Muzea a občanská společnost – úloha muzeí v oblasti lidských práv, sociální angažovanosti a politické angažovanosti.
2. Udržitelnost: Muzea a schopnost adaptace – prozkoumá možnosti rozvoje i udržitelných modelů financování, definování sociálních a ekonomických příspěvků muzeí rozvoji společnosti.
3. Vize: Muzejní leadership – bude se zabývat otázkami a podporou rozvoje vedení muzeí, schopnost představitelů reagovat na výzvy a změny.
4. Rozvoj: Muzea a nové technologie – hodnocení dopadů technologií na veřejnost, zkušenosti, ochrana sbírek a návštěvníků.

Program Generální konference Mezinárodní rady muzeí ICOM v roce 2022

Bohatý program bude mít kolem 350 položek (přednášky, workshopy, exkurze atd.). Hlavní program bude probíhat v Praze v prostorách Kongresového centra Praha a muzeí a galerií. Regiony navštíví delegáti v rámci více jak čtyř desítek konferenčních exkurzí.
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského se jako spolupracující organizace připojí v rámci organizace Muzejní noci 23.8. 2022 a podpoří jednání odborných sekcí, předevšímmezinárodního výboru CECA (ICOM International Committee for Education and Cultural Action). Členové tohoto výboru představují profesionály zabývající se výzkumem a praktickou činností na poli muzejní edukace a komunikace s veřejností.    

• 22. 8. 2022      Slavnostní zahájení (NZM a NTM / Letná + Letenský zámeček)
• 23. 8. 2022      Muzejní noc (akce -7- pražských muzeí / vč. NPMK)
• 25. a 26. 8. 2022 Vlastní konference (o jeden den zkráceno vzhledem k hybridní formě) vč. Muzejního veletrhu (opět KCP)
• 25. 8. 2022 Off-site meetings – prezentace v různorodých formách / Ad CECA – NPMK
• Zahájení registrace – listopad 2021!

Více informací na https://icom-czech.mini.icom.museum/icom-prague-2022/o-generalni-konfer…

Plánována na září/ říjen roku 2022.

Konference se bude konat u příležitosti oslav 430. výročí narození J. A. Komenského, 140. výročí rozdělení Karlo-Ferdinandovy v Praze a 130. výročí založení Pedagogického muzea Komenského

Pořadatelé: NPMK, FF UK, HÚ AV ČR, TU Liberec, Universität Hamburg, TU Dresden, BBF DIPF Berlin, UNI Maribor

Konference si klade za cíl na mezinárodní úrovni hledat mimo jiné odpovědi i na tyto otázky: jak instituce vědy, osvěty a vzdělanosti vytvářely prostor v 18. - 20. století, jaké pedagogické koncepce a vzdělávací přístupy vychází z cílů a norem kolektivních identit, jak je upevňují a jak se naopak proti nim staví; jak spoluurčují instituce vědy, vzdělanosti a osvěty procesy sebeidentifikace, ale i utváření kolektivní identity a procesy společenské a kulturní integrace.

Konference se zaměří na role osobností pedagogické vědy, které podporovaly univerzitní i neuniverzitní vědecké instituce, ale i spolkové, osvětové, knihovnické a jiné vzdělávací organizace směřující k utváření identity „moderního člověka“.  Podstatnou roli zde sehrály rovněž učitelské spolky. Jejich sjezdy, tisk, ale i tzv. poutě učitelstva vedly ke krystalizaci profesního programu v „národním duchu“. Tehdejší tzv. zemské výstavy demonstrovaly víru v pokrok a moderního ducha a staly se v mnohonárodnostní monarchii prostorem národního soutěžení. Právě na jedné z nich se stala přehlídka rozvoje „národní“ vzdělanosti v roce 1892 základem pro založení Musea Komenského v Praze, jež mělo učitelstvu dodávat „odhodlání a sílu“ k dalšímu profesnímu rozvoji a utváření národního školství.