Knihovna doporučuje

autor Martina Macová Budinská, který otiskl časopis Třídní učitel a vedení třídy, roč. 2024, č. 2 (II.čtvrtletí) (2024), s. 5-6.

Článek poskytuje návod pro učitele, jak provádět autoevaluaci své pedagogické činnosti. Popisuje různé evaluační metody a klade důraz na použití více zdrojů informací (triangulace) pro zvýšení spolehlivosti výsledků. Text zároveň představuje konkrétní postupy, jak by učitelé mohli efektivně provést autoevaluaci, a nabízí různé nástroje, jako jsou dotazníky, analýzy dokumentace, či zpětnou vazbu od různých skupin. Celkově článek slouží jako praktický návod pro učitele, jak zlepšit kvalitu jejich práce a dosáhnout lepšího pochopení vlastního pedagogického působení.

autoři Markéta Švamberk Šauerová a Zdeněk Martínek. Praha : Grada, 2024.

Kromě popisu charakteristických projevů a příčin vzniku panovačnosti se kniha věnuje také významu komunikačních strategií v rodině i ve škole a nabízí techniky zaměřené na redukci panovačných projevů v rámci zdravého osobnostního rozvoje.

autoři Jiří Novosák, Petr Suchomel, Jana Novosáková. Praha : Česká školní inspekce, 2024.

Ve školním roce 2023/2024 se poprvé uchazečům o střední školy nabídla možnost podání přihlášky elektronicky či v papírové podobě, přičemž tři preferované kombinace škol a studijních oborů byly nejčastější volbou. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo statistiky podaných přihlášek, které Česká školní inspekce dále rozšířila o další podrobnosti ve své sekundární analýze. Tato analýza se zaměřuje na vztahy mezi vybranými obory vzdělání uchazečů a charakteristikami základních škol, s ohledem na poskytnutá data Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání na přelomu března a dubna, s cílem poskytnout podrobný pohled na dynamiku vzdělávacího systému.

autoři Ivana Olecká, Ludmila Trochtová a Jiří Pospíšil, který otiskl časopis Československá pediatrie : časopis Československé pediatrické společnosti sekce Československé lékařské společnosti J.E. Purkyně, roč. 78, č. 5 (2023), s. 272-274.

Cílem výzkumu bylo analyzovat zkušenost dětí s monitoringem ze strany dětských lékařů v případě pravidelné konzumace alkoholu. Respondenty byly děti ve věku 6-17 let. Nadměrnou konzumaci alkoholu přiznalo 8 % dětí ve věku 6-14 let a 49 % mladistvých ve věku 15-17 let. 2,5 % dětí se opíjí až do stavu, kdy nad sebou nemají kontrolu. Přestože je komunikace o škodlivých účincích alkoholu jedním ze základních pilířů prevence, celkem 12,5 % respondentů uvedlo, že s nimi na toto téma nikdo nehovořil. Pokud ano, jednalo se nejčastěji o učitele v rámci výuky (62,5 %), případně matku (56,9 %) nebo otce (45,7 %). Pouze 6 % respondentů uvedlo, že s nimi o škodlivosti alkoholu hovořil pediatr. 

autoři Jan Šmída, Tomáš Čech, Tereza Hormandlová a Alena Jůvová. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 2024.

Publikace se zaměřuje na aktuální problémy základních škol v kontextu uplatnění profese sociálního pedagoga ve školním prostředí. Nastiňuje vývoj sociální pedagogiky a vymezuje specifika profese sociálního pedagoga. Přináší výzkumná data o možnostech profesního uplatnění sociálního pedagoga jako pracovníka školního poradenského pracoviště, očekávání ředitelů, zdrojů financování a nastavení pozice ve škole. Shrnuje poznatky o počtech a vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním.

autoři Barbora Čalkovská a Jana Pechancová, který otiskl časopis Školní poradenství v praxi : nový odborný časopis pro poradenské pracovníky, roč. 11, č. 4 (2024), s. 4-6.

Článek se zaměřuje na důležitost plynulé a efektivní podpory pro žáky a studenty s různými specifickými potřebami při jejich vzdělávací cestě. Prostřednictvím příběhu studenta Saši, který prochází celým vzdělávacím systémem od mateřské školy až po vysokou školu, autoři demonstrují, jak může být podpora žáků/studujících rozmanitá a individuálně přizpůsobená. Článek poukazuje na výzvy, kterým čelí žáci s poruchami učení, a zdůrazňuje význam integrace podpůrných opatření nejen na střední škole, ale i na vysoké škole. Důležitou součástí je propojení poradenských služeb napříč vzdělávacími stupni, aby byla zajištěna kontinuita podpory a rozvoj funkčních strategií.

autor Olga Dlouhá et al. Praha : Galén, [2024].

Publikace se zabývá vývojovými řečovými poruchami především z pohledu lékaře, nikoli pedagoga. Je určena všem, kdo se zabývají problematikou poruch verbální komunikace, tedy foniatrům, neurologům, psychiatrům, pediatrům, klinickým psychologům a rovněž specialistům z oboru klinické logopedie.

autoři Silvie Pýchová et al. [Praha] : Partnerství pro vzdělávání 2030+, 2024.

 Co přinesl 3. rok koordinované spolupráce na zlepšování učení dětí a rovných šancí.

autoři Jaromíra Šindelářová a Jiřina Růžičková, který otiskl časopis Didaktické studie, roč. 16, č. 1 (2024), s. 85-102.

Autorky textu se zabývají možnostmi (jazykové) integrace ukrajinských žáků uprchlých před válečným konfliktem do České republiky. Zaměřují se přitom na současnou školskou legislativu, informace poskytované pracovníky MŠMT ČR, metodické podpory či bezplatnou jazykovou přípravu. Výzkum se rovněž opírá o rozhovory s vybranými řediteli a učiteli z praxe. 

autoři Jan Mareš, Jaromír Beran, Ludmila Třeštíková, Dagmar Horáčková a kolektiv autorů MŠMT. Praha : Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2023.

Dokument plánuje pomocí konkrétních cílů naplňování Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ a říká, jak a kdy se mají opatření realizovat a přináší i podněty pro krajské plány i plány škol. Dokument uvádí cíle vzdělávací politiky ČR na období 2023-2027 a stanovuje opatření a klíčové aktivity na úrovni státu. Dále vymezuje prostor pro konkrétní řešení na úrovni každého kraje.

autor Petr Kopřiva, který otiskl časopis Speciální pedagogika : časopis pro teorii a praxi speciální pedagogiky, roč. 34, č. 1-2 (2024), s. 37-64.

Nastíněna je problematika výuky nevidomých žáků, kteří se vzdělávají v běžných třídách základních a středních škol. Vzhledem k tomu, že učitelé daných škol neovládají Braillovo písmo, nahrazují ho hlasovým výstupem. U nevidomých žáků tak následně dochází k redukci čtení a nemožnosti přístupu k psané formě jazyků a dalších předmětů, jako je matematika, fyzika či chemie. Nevidomí žáci jsou tak limitováni nejen v dalším studiu, ale i při hledání zaměstnání. Možným řešením by mohla být úprava legislativy a kurikula tak, aby Braillovo písmo nebylo možné u nevidomých žáků nahradit.

autor Michal Misík. V Brně : CPress, 2024.

Průvodce na pomoc při hledání smíru v mezigenerační komunikaci - lidí 30+ s jejich rodiči. Kniha se věnuje i vztahům vnoučat s prarodiči.