Ocenění Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského na 23. ročníku přehlídky muzejních filmů MUSAIONfilm 2021

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK) se zúčastnilo ve dnech 8. - 10. 6. 2021 23. ročníku přehlídky muzejních filmů MUSAIONfilm 2021 s filmem „Děti“ Přemysla Pittra. NPMK získalo od odborné poroty Cenu Českého výboru ICOM za muzejní dokumentární film s výrazným mezinárodním přesahem.

MUSAIONfilm je festival pořádaný Muzeem Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, především muzea na něm mohou prezentovat své nejnovější filmy. Filmy v několika kategoriích soutěží o ceny odborné poroty. Na festival bylo v letošním roce přihlášeno 47 snímků.

Oceněný film prezentuje rozsáhlý a náročný projekt NPMK a Nadačního fondu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové Křižovatky osudů, život bývalých „dětí“ P. Pittra. V rámci tohoto projektu byli osloveni pamětníci působení humanisty P. Pittra žijící v Izraeli a Německu. Na základě jejich výpovědí vzniklo DVD, které představuje zajímavé obohacení výuky všeobecně vzdělávacích předmětů na všech typech škol. Celý projekt byl završen v r. 2020 vznikem střihového pořadu „Děti“ Přemysla Pittra, který shrnuje humanitární působení P. Pittra a jeho spolupracovníků během „akce zámky“.

Přemysl Pitter  (21.6. 1895, Praha – 15.2. 1976, Curych) byl významný křesťanský humanista, publicista, vychovatel a sociální pracovník. Za první republiky změnil pozitivně život řadě dětí ze sociálně slabých rodin na pražském Žižkově, za druhé světové války tajně podporoval židovské rodiny. Po válce se stal iniciátorem a vedoucí silou v ojedinělé humanitární „akci zámky“, během které pomáhal židovským dětem z koncentračních táborů i dětem poraženého nepřítele, dětem německým, zotavit se v zámeckých ozdravovnách z prožitých útrap a nalézt jim nové domovy. Od roku 1951 P. Pitter žil v exilu, i zde se ale staral o lidi v nesnázích. Napsal řadu publikací, v letech 1924–1942 vydával časopis Sbratření, v exilu pak s Olgou Fierzovou Hovory s pisateli. Spolupracoval s BBC a Svobodnou Evropou. V roce 1964 jej Památník Jad Vašem prohlásil Spravedlivým mezi národy.

Ke stažení
Tisková zpráva (565.34 KB)